Každý nový uživatel má na 14 dní Freelo bez jakéhokoliv omezení.
Potom lze bez problémů pokračovat ve Free tarifu.
Kliknutím na „Začít zdarma“ souhlasíte s Obchodními podmínkami.
Za Freelo se ptá Veronika Planíková
Za PrusaLab odpovídá Jiří Tyl
Každý měsíc opustí brány Prusa Research více než 10 000 ikonických 3D tiskáren, aby dělaly radost svým majitelům ve 160 zemích po celém světě. Málokdo ale ví, že pod křídly Josefa Průši nevznikly jen tiskárny, ale také prototypová dílna pro lidi s vizí a chutí tvořit – PrusaLab. Aby propojení „makerské“ komunity a zkušeného projektového týmu bylo co nejefektivnější, hledali v PrusaLabu nástroj, který bude dostatečně schopný, přitom snadný na ovládání. Našli ho ve Freelu.
„Nové činnosti PrusaLabu nás během pandemie přiměly se více zajímat o efektivní komunikaci a řízení projektů.“
Jiří Tyl – Content Specialist, PrusaLab by Prusa Research
PrusaLab zahájil provoz v roce 2018 jako otevřená dílna. Josef Průša chtěl totiž vytvořit kvalitní prostředí a začít vracet do makerské komunity, ze které sám vzešel.
Označení maker vychází z anglického slovesa „to make“ = udělat, učinit, dát vznik. Používá se pro člověka, který vyrábí, tvoří, staví a sestavuje – nezáleží na tom, co. Je to takový kutil 2.0, protože oproti našim tátům a dědům kombinuje své „hardwarové“ vynálezy s elektronikou a počítači. Někdy také programuje a používá chytré technologie.
Pandemie si však vyžádala transformaci. Dílna se během covidu pro veřejnost uzavřela a přeorientovala se na zakázkovou výrobu. Po covidu znovu otevřela v pozměněné podobě – pro méně pečlivě vybraných členů. Zároveň došlo ke spuštění akceleračního programu, kde nadějné projekty spočívající ve výrobě hardwarového produktu dostanou intenzivní podporu. Cílem je doladit prototyp, aby byl připravený na sériovou výrobu a uvedení na trh. Stejně jako podpořit tým startupu pomocí mentoringu z různých businessových oblastí.
„V PrusaLabu své projekty rozvíjí makeři, kutilové, studenti architektury, designu i podnikatelé. Zkušenosti rádi sdílíme a snažíme se o kultivaci české maker scény.“
Jiří Tyl – Content Specialist, PrusaLab by Prusa Research
V týmu PrusaLabu jsou zkušení projekťáci, pro které pojmy jako pracovní procesy, efektivní komunikace a hluboká práce nejsou sprostá slova. Navíc mají blízko k technologiím. Bylo tedy jasné, že si zakázky nebudou zapisovat do sešitu (ať už papírového nebo v Excelu).
Zároveň chtěli vyjít vstříc méně technickým kolegům a nechodit zbytečně s kanónem na vrabce. Z těchto požadavků jednoznačně vyplynulo Freelo.
„Freelo jsem znal z předchozího zaměstnání. Věděl jsem, že se jednoduše ovládá a umí vše, co potřebujeme, tak jsme se rozhodli přejít.“
Jiří Tyl – Content Specialist, PrusaLab by Prusa Research
Za necelý rok tým PrusaLabu ve Freelu zvládl:
Implementace proběhla poměrně rychle a bez problémů. „Předtím jsme využívali podobný program od konkurence, bohužel nám ale nepřišel tak uživatelsky přívětivý jako Freelo. Lidé v týmu tedy byli zvyklí podobný program používat a jediné, co jsme řešili, byl přenos dat do Freela a zvyknutí si na jeho funkce a vzhled. Jelikož je tam ale vše velmi snadné a intuitivní, tak to netrvalo nijak dlouho,” komentuje svou zkušenost Jiří Tyl.
„Základní workflow jsme si přenesli z minulého programu a zůstalo tedy téměř stejné. Rychle jsme si ale zvykli na intuitivnější uživatelské prostředí.“
Jiří Tyl – Content Specialist, PrusaLab by Prusa Research
Tým pracuje současně jak na projektech dlouhodobějšího charakteru, tak na opakujících se provozních úkonech a Freelo pomáhá skloubit všechny tyto činnosti. Na pravidelných týmových poradách si procházejí jednotlivé projekty a díky přehlednosti Freela vidí vedoucí projektů na první pohled aktuální stav, na jehož základě plánují další postup. Aktuálně vyvíjejí například nové kasičky pro dobročinnou sbírku Pomozte dětem, která proběhne v roce 2024.
Při komunikaci ohledně této případovky se Jiří Tyl svěřil, že by uvítali možnost propisovat úkoly i do jiných projektů. A to je zrovna funkce, která je na rok 2024 v roadmapě. Na zpětnou vazbu totiž Freelo slyší.
